Málo se hýbeme – a hodně nás to stojí!

05.08.2025

Sedavý způsob života z pohledu vědy a statistik: Co nám bere, co způsobuje a jak to změnit?

Představte si nástroj, který by snížil riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, deprese, zlepšil imunitu, zvýšil energii a dokonce přispěl k lepší náladě Vašich kolegů i zaměstnanců.

Ten nástroj existuje – jmenuje se pohyb.

Na první pohled to zní jednoduše až banálně. Ale právě to může být důvodem, proč se podceňuje. Přitom vědecké důkazy jsou jednoznačné: sedavý způsob života dramaticky zvyšuje riziko předčasného úmrtí a vzniku civilizačních onemocnění.

Dlouhé sezení je přímo spojeno s vyšší úmrtností. Dobrou zprávou je, že tento negativní dopad lze dle studií zcela vyvážit pravidelným pohybem – konkrétně 30–40 minutami denní aktivity střední intenzity [3].

Data z rozsáhlé kohortové studie, která sledovala přes 480 000 lidí více než 12 let, ukazují, že lidé, kteří většinu pracovního dne seděli, měli:

  • o 34 % vyšší riziko předčasného úmrtí na kardiovaskulární onemocnění,

  • o 16 % vyšší celkovou předčasnou úmrtnost [4].

To už není maličkost. A týká se to každého, kdo tráví většinu dne u počítače.

Pohyb jako štít proti nemocem – důkaz za důkazem

Sedavý styl života je nezávislým rizikovým faktorem – i pro lidi, kteří jinak sportují. Nestačí tedy "dvakrát týdně fitko". Důležité je také omezovat dlouhé bloky sezení bez přestávky [7].

📌 Imunita

  • Aktivní lidé mají o 31 % nižší riziko pneumonie a o 36 % nižší riziko úmrtí na ni [5].

  • Lidé, kteří splňují doporučení pohybu, mají až o 48 % nižší riziko úmrtí na chřipku a pneumonii [1].

  • Středně až vysoko intenzivní aktivita výrazně snižuje výskyt akutních respiračních infekcí, a to i u starších a rizikových skupin [8].

🦴 Pohybový aparát

Bolesti zad, krku nebo ramen patří mezi nejčastější stížnosti v kancelářích:

  • Cílené pohybové programy snižují bolest a zlepšují funkčnost u pracovníků s muskuloskeletálními obtížemi [9].

  • Každodenní přestávky každou hodinu snížily riziko bolestí zad o více než 30 % [7].

  • Pravidelné cvičení je spojeno s menším výskytem bolestí, lepší psychickou pohodou i pracovním výkonem [6].

  • 12týdenní kancelářský program přinesl snížení bolesti, nárůst svalové hmoty a zlepšení fyzické kondice [9].

Zdravější zaměstnanci = nižší nemocnost a úspory pro firmy

Čísla z ČSÚ mluví jasně:

  • Nemoci pohybového aparátu = cca 15 % všech neschopenek.

  • Průměrná délka těchto neschopenek = 60 dní vs. běžné infekce = 12 dní [2].

Znamená to, že když zaměstnance skolí bolesti zad, firmu to stojí nejen čas, ale i peníze. Každý den pracovní neschopnosti znamená:

  • výpadek v produktivitě,

  • administrativní zátěž,

  • stres pro kolektiv.

A právě zde přichází smysl firemní prevence. Studie ukazují, že investice do pohybu na pracovišti se reálně vrací:

  • ✅ nižší počet neschopenek

  • ✅ kratší doba nemocí

  • ✅ vyšší výkonnost

  • ✅ lepší morálka v týmu

To nejlepší na závěr: proč začít hned dnes?

Jedno krátké protažení. Minuta dřepů. Rychlá chůze po schodech místo výtahu. To jsou malé věci, které nic nestojí – a přitom mění hru.

Nemusíte hned běžet maraton. Úplně stačí udělat jeden malý krok navíc každý den. Tělo vám to vrátí. Nálada taky. A možná i lékař vám řekne: "Pěkná práce!"

Pohyb totiž není jen o výkonech. Je to o zodpovědnosti ke svému tělu, svému zdraví a lidem kolem vás. A dobrá zpráva je, že nikdy není pozdě začít.

Závěrem

Možná neovlivníme, kolik hodin denně musíme trávit u počítače. Ale rozhodně můžeme ovlivnit, jaký ten čas bude mít dopad na naše zdraví – a na naše týmy.

Pohyb není jen "něco navíc". Je to klíčový nástroj prevence, díky kterému mohou lidé žít déle, zdravěji – a firmy fungovat lépe.

👉 Pokud chcete vědět, jak jednoduše rozhýbat svůj tým a vytvořit pracovní prostředí, které podporuje zdraví, napište nám do firMotion. Rádi vám ukážeme, že začít je snazší, než si možná myslíte.


Seznam zdrojů:

[1] CHASTIN, S.F.M. et al. Effects of regular physical activity on the immune system, vaccination and risk of community-acquired infectious disease. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33877614/ 

[2] ČSÚ. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz. – https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz 

[3] EKELUND, U. et al. Dose-response associations between accelerometry measured physical activity and sedentary time and all cause mortality. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31434697/ 

[4] GAO, W. et al. Occupational Sitting Time, Leisure Physical Activity, and All-Cause and Cardiovascular Disease Mortality. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38241049/ 

[5] KUNUTSOR, S.K. et al. Physical activity reduces the risk of pneumonia. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34822066/ 

[6] LIANG, Z.D. et al. Association between sedentary behavior, physical activity, and cardiovascular disease-related outcomes in adults. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36339165/ 

[7] MICHALCHUK, R. et al. Office workers' perspectives on physical activity and sedentary behaviour. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35014589/ 

[8] NIEMAN, D.C. Physical activity lowers the risk for acute respiratory infections. – https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35995362/ 

[9] ROCHA, G.M. et al. The Impact of a 12-Week Workplace Physical Activity Program on the Quality of Life of Sedentary Workers. – https://www.mdpi.com/2076-3417/14/21/9835 

Share